Město, které přežilo nejdelší obléhání v Evropě a dodnes nese jeho jizvy

*Vydejte se po zvukové trase Kelugares a poznejte Sarajevo – a poznamenejte si všechny praktické informace Poslechněte si epizodu podcastu Kelugares

V této nové epizodě cestovatelského podcastu Kelugares cestuje Kelu Robles do Sarajeva. Bosenské hlavní město přežilo…*

Autor: Kelu Robles
Zdroj: Eldiario.es
Datum vydání: 2026-10-07 06:21
Původní URL: https://www.eldiario.es/viajes/viajes-bosnia-herzegovina-asedio-guerra-sarajevo_1_13511231.html

Český překlad článku

Vydejte se po zvukové trase Kelugares a poznejte Sarajevo. Poznamenejte si všechny praktické informace

— Poslechněte si epizodu podcastu Kelugares

V této nové epizodě cestovatelského podcastu Kelugares cestuje Kelu Robles do Sarajeva. Bosenské hlavní město přežilo téměř čtyřleté obléhání a válku, která zanechala v jeho ulicích četné jizvy. Dnes se stopy konfliktu mísí s mešitami, kostely a synagogami, pozůstatky Titovy Jugoslávie, rakousko-uherskou architekturou a jedním z nejlépe zachovaných osmanských bazarů na Balkáně. Procházka městem znamená projít během několika kilometrů značnou část evropských dějin posledního století: od atentátu, který odstartoval první světovou válku, přes olympijské hry v roce 1984 až po bosenskou válku. V tomto podcastu Kelugares vám vyprávíme jeho historii a vše, co si při cestě do Sarajeva nesmíte nechat ujít. Přihlaste se k odběru, aby vám automaticky přišla další epizoda: Spotify, Ivoox, YouTube

Tunel naděje: 800 metrů pro přežití

Tunel naděje je jedním z klíčových míst pro pochopení obléhání. Byl vykopán v roce 1993 pod sarajevským letištěm, aby propojil město s územím ovládaným bosenskými silami.

Byl dlouhý asi 800 metrů a přes něj se dovážely potraviny, léky, palivo a další zásoby. Umožňoval také evakuaci zraněných a udržování spojení s vnějším světem, když byly silnice zablokované.

Dnes je zachován úsek tunelu, který lze navštívit. Jedná se o krátkou, ale zásadní prohlídku, která pomáhá pochopit podmínky, v nichž obyvatelé Sarajeva žili téměř čtyři roky.

Alej odstřelovačů

Obléhání začalo 5. dubna 1992 a skončilo 29. února 1996. Bosensko-srbské síly obklíčily město a obsadily okolní hory, odkud bombardovaly a střílely na obyvatelstvo.

Dnešní Zmaja od Bosne, známá jako Aleje odstřelovačů, byla jedním z hlavních dějišť těchto útoků. Její přechod mohl znamenat vystavení se palbě odstřelovačů.

Konflikt si v Sarajevu vyžádal tisíce mrtvých a v celé válce v Bosně a Hercegovině více než 100 000 obětí. Dnes po této třídě jezdí tramvaje a auta, i když zde stále lze najít budovy, na nichž jsou patrné stopy po bombardování.

Baščaršija: čtvrť, která zachovává osmanské Sarajevo

Historické centrum Sarajeva má zcela odlišný ráz. Baščaršija zachovává starý osmanský bazar s úzkými uličkami, dílnami, obchody, restauracemi a kavárnami.

Jednou z nejvýznamnějších budov je mešita Gazi Husrev-beg, postavená v 16. století.

Tato čtvrť je také tím nejlepším místem, kde ochutnat některé klasiky bosenské kuchyně: čevapi, malé kousky mletého masa podávané obvykle s chlebem a cibulí, a burek, tenké těsto tradičně plněné masem: Buregdžinica Saraj Bosna a Buregdžinica Sač jsou klasické podniky, kde je můžete ochutnat.

Chcete-li si v osmanské čtvrti pochutnat na cevapi: ASDŽ Aščinica, Dženita

A je tu ještě jedna místní instituce: káva. Bosenská káva se připravuje v malé měděné konvičce zvané džezva a pije se v klidu. Posadit se zde na kávu se tak může snadno proměnit v několikahodinovou záležitost.

Sarajevo, evropský Jeruzalém

Sarajevo je přezdíváno „evropským Jeruzalémem“ díky historickému soužití různých náboženských komunit.

V centru města najdete mešity, katolickou katedrálu, pravoslavný kostel a synagogu, které se nacházejí jen kousek od sebe.

Vysvětlení spočívá v samotné historii města. Sarajevo bylo po staletí součástí Osmanské říše a později přešlo pod správu Rakouska-Uherska. Každé období zanechalo svou architekturu, náboženské stavby a zvyky.

Výsledkem je město, ve kterém se během několika minut můžete ocitnout z osmanského bazaru na ulici s středoevropským rázem.

Rakousko-uherská čtvrť a Latinský most

Na konci 19. století došlo k další proměně. Rakousko-Uhersko okupovalo a spravovalo Bosnu od roku 1878 a v roce 1908 ji formálně připojilo.

Architektura se radikálně změnila a objevily se budovy inspirované středoevropskými vzory. Kontrast s Baščaršijou je patrný zejména v okolí řeky Miljacka.

A přímo u řeky se nachází jedno z nejznámějších míst Sarajeva: Latinský most.

V jeho bezprostřední blízkosti zavraždil 28. června 1914 Gavrilo Princip arcivévodu Františka Ferdinanda z Rakouska a jeho manželku Sofii. Tento atentát odstartoval krizi, která nakonec vedla Evropu k první světové válce.

Sarajevské růže

Dalším způsobem, jak se setkat s válkou, je podívat se na zem.

Tzv. sarajevské růže jsou stopy po dopadech minometných granátů, které byly později vyplněny červenou pryskyřicí. Označují některá místa, kde během bombardování zahynuli lidé.

Nejsou v muzeích ani za skleněnými vitrínami. Jsou součástí ulic, po nichž dnes procházejí chodci, jezdí auta a tramvaje.

To je jedna z charakteristických rysů Sarajeva: minulost není oddělena od každodenního života, ale prolíná se s ním.

Hřbitovy a vyhlídky

Muslimské hřbitovy zabírají značnou část kopců obklopujících centrum města. Jejich charakteristické bílé náhrobky jsou součástí sarajevské krajiny a připomínají oběti války.

Jedním z nejznámějších je hřbitov v Kovači. Odtud se lze vydat nahoru k Žluté baště, starobylé osmanské pevnosti, která nabízí jeden z nejkrásnějších výhledů na město.

Je to také dobrý způsob, jak pochopit, proč měly hory během obléhání tak velký význam.

Sarajevo bylo také olympijským městem

Před válkou bylo Sarajevo dějištěm jedné z největších sportovních událostí socialistické Jugoslávie: zimních olympijských her v roce 1984.

Některá z tehdejších zařízení na hoře Trebević lze navštívit dodnes. Mezi nimi je i bobová dráha, která je dnes pokryta graffiti a nese stopy válečných škod.

Lanovkou se lze vyvézt na horu a kochat se výhledem na město.

Součástí krajiny je také socialistická architektura. Velké bytové bloky a čtvrti jako Ciglane připomínají éru Josipa Broze Tita, který vládl Jugoslávii od konce druhé světové války až do své smrti v roce 1980.

Abychom porozuměli Sarajevu, musíme vzít v úvahu tyto tři velké vrstvy: osmanské město, rakousko-uherskou transformaci a socialistickou Jugoslávii. Válka v devadesátých letech je poslední a nejtraumatičtější z nich, ale není jediná.

Nenechte si ujít surrealistickou kavárnu Café Tito

Kam vyrazit večer?

Dnešní Sarajevo má mnohem živější noční život, než by si mohl představit někdo, kdo město zná pouze z válečných snímků.

V oblasti Ferhadija a jejím okolí se soustřeďují bary, hospody a terasy. Je také zajímavé projít se tudy v noci, protože se nachází právě na pomezí mezi osmanským a rakousko-uherským Sarajevem.

A jedna praktická poznámka: to, že Bosna je zemí s muslimskou většinou, neznamená, že celé obyvatelstvo je praktikující. Společnost je rozmanitá a každodenní život je mnohem sekulárnější a komplexnější, než by naznačovaly náboženské škatulky.

Stojí za to navštívit Sarajevo?

Ano, ale je dobré být připraven na město, v němž je minulost velmi přítomná.

Tunel naděje, Sarajevské růže, hřbitovy a poškozené budovy umožňují pochopit válku, aniž by z ní dělaly podívanou. Zároveň kavárny, trhy, gastronomie, osmanská a rakousko-uherská architektura, tramvaje a hory ukazují město, které šlo dál.

V současné době je jediný přímý let ze Španělska z letiště v Gironě, ale podívejte se i na další možnosti, jako je krátký přestup v Belgradu v Itálii. Je to další město, které rozhodně stojí za návštěvu.

Poslechněte si epizodu podcastu Kelugares

A nezapomeňte se přihlásit k odběru podcastu Kelugares, abyste automaticky dostávali další epizody! Spotify, Ivoox, YouTube

Gastronomický turismus

Zemřela Maricarmen, žena, která svůj boj o bydlení proměnila v hlasitý protest, jenž se rozléhal po celém Španělsku – Diego Casado

Zemřela Maricarmen, žena, která svůj boj o bydlení proměnila v hlasitý protest, jenž se rozléhal po celém Španělsku

Takto jsme vám přinesli reakce na smrt Maricarmen 8. října 2026 elDiario.es

Takto jsme vám přinesli reakce na smrt Maricarmen 8. října 2026

PP zahajuje předvolební kampaň před volbami 29. listopadu novou ofenzívou u soudů proti PSOE Aitor Riveiro / Javier Lillo

PP zahajuje předvolební kampaň před volbami 29. listopadu novou ofenzívou u soudů proti PSOE

Aitor Riveiro / Javier Lillo

Příručka, jak zabránit levici v dosažení shody Alberto Garzón Espinosa

Příručka, jak zabránit levici v dosažení shody

Alberto Garzón Espinosa

Zabili Maricarmen Olgu Rodríguezovou

Zavraždili Maricarmen

Feijóo obviňuje Sáncheze z „pokusů o emocionální manipulaci Španělů“ po smrti Maricarmen: „Nespadneme do jeho pastí“ Aitor Riveiro

Feijóo obviňuje Sáncheze z „pokusů o emocionální manipulaci Španělů“ po smrti Maricarmen: „Nespadneme do jeho pastí“

Almeida, PP a Vox zůstali sedět během minuty ticha za Maricarmen, kterou uspořádala madridská radnice Diego Casado

Almeida, PP a Vox zůstali sedět během minuty ticha za Maricarmen, kterou uspořádala madridská radnice

Ayuso tvrdí, že vláda nedává „byty ženám jako Maricarmen“, ale „milenkám jako Jéssice“ África Gelardo Arrebola

Ayuso tvrdí, že vláda nedává „byty ženám jako Maricarmen“, ale „milenkám jako Jéssice“

África Gelardo Arrebola

Od „Morocarmen“ po „nestydatou děvku“: urážky a posměšky ze strany PP a Vox namířené proti Maricarmen po jejím vystěhování Iñigo Aduriz

Od „Morocarmen“ po „nestydatou děvku“: urážky a posměšky ze strany PP a Vox namířené proti Maricarmen po jejím vystěhování

Smutek a vztek při rozloučení s Maricarmen, symbolem boje za bydlení: „Nesneseme už ani jedno vystěhování“ Nicolás Ribas

Smutek a vztek při rozloučení s Maricarmen, symbolem boje za bydlení: „Nesneseme už ani jedno vystěhování“

Maricarmen, žena, která zapálila jiskru bytové revolty ve Španělsku a urychlila volby Germán Aranda Millán

Maricarmen, žena, která zapálila jiskru bytové revolty ve Španělsku a urychlila volby

Germán Aranda Millán

V domě Maricarmen strhli pamětní desku připomínající její vystěhování, ale na jejím místě se objevily desítky květin – Diego Casado

V domě Maricarmen strhli pamětní desku připomínající její vystěhování, ale na jejím místě se objevily desítky květin

Zabili Maricarmen – Olga Rodríguez

Zavraždili Maricarmen

Prodloužení nájemních smluv a zmrazení cen: co se změní pro nájemníky a pronajímatele s nabytím účinnosti nařízení o bydlení Germán Aranda Millán

Prodloužení nájemních smluv a zmrazení cen: co se změní pro nájemníky a pronajímatele s nabytím účinnosti nařízení o bydlení

Germán Aranda Millán

Španělé masivně podporují nařízení o bydlení: 76 % se domnívá, že je třeba zasáhnout do trhu Germán Aranda Millán

Španělé masivně podporují nařízení o bydlení: 76 % se domnívá, že je třeba zasáhnout do trhu

Germán Aranda Millán

Mezinárodní tisk uznává Maricarmen jako symbol: „Mučednice nájemníků, kteří požadují důstojné bydlení“ elDiario.es

Mezinárodní tisk uznává Maricarmen jako symbol: „Mučednice nájemníků, kteří požadují důstojné bydlení“

Vzpomeňme na Maricarmen tak, jak si zaslouží – Antón Losada

Vzpomeňme na Maricarmen tak, jak si zaslouží

Rodiny požadují, aby nový kanárský zákon o péči o rozmanitost zaručoval podporu bez segregace – Efe

Vláda a regionální vláda Andalusie se dohodly na „urychlení“ demolice El Algarrobico – Néstor Cenizo

Vláda a andaluská regionální vláda se dohodly na „urychlení“ demolice El Algarrobico

Veřejná prezentace projektu fotovoltaické elektrárny Parque Solar Torrente II elDiariocv

Veřejná prezentace projektu fotovoltaické elektrárny Parque Solar Torrente II

Gran Canaria zřizuje institut pro správu a koordinaci svých sedmi ostrovních muzeí EFE

Gran Canaria zřizuje institut pro správu a koordinaci svých sedmi ostrovních muzeí

Francesca Bria: „Španělsko bylo průkopníkem sociálního přístupu k umělé inteligenci, ale to nelze brát jako samozřejmost“ Carlos del Castillo

Francesca Bria: „Španělsko bylo průkopníkem sociálního přístupu k umělé inteligenci, ale to nelze brát jako samozřejmost“

Zachráněno 79 lidí z člunu nacházejícího se 12,3 kilometrů od ostrova El Hierro – EFE

Z lodi typu „cayuco“ nalezené 12,3 kilometrů od ostrova El Hierro bylo zachráněno 79 lidí – EFE

Strana PP také zabránila minutě ticha za Maricarmen v galicijském parlamentu – elDiario.es Galicia

Strana PP také zabránila minutě ticha za Maricarmen v galicijském parlamentu

Časopis „Barómetro Movilidad+Auto 2026“ mapuje odvětví pomocí údajů a analýz předních odborníků z elDiario.es

Časopis „Barómetro Movilidad+Auto 2026“ mapuje odvětví pomocí údajů a analýz předních odborníků

Původní znění článku

La ciudad que sobrevivió al asedio más largo de Europa y aún conserva sus cicatrices

Sigue la ruta sonora de Kelugares para conocer Sarajevo y anota toda la info práctica

— Escucha el episodio de Kelugares podcast

En este nuevo episodio del podcast de viajes Kelugares, Kelu Robles viaja a Sarajevo. La capital bosnia sobrevivió a casi cuatro años de asedio y a una guerra que dejó sus calles llenas de cicatrices. Hoy, las huellas del conflicto conviven con mezquitas, iglesias y sinagogas, restos de la Yugoslavia de Tito, arquitectura austrohúngara y uno de los bazares otomanos mejor conservados de los Balcanes. Recorrerla es atravesar en pocos kilómetros buena parte de la historia europea del último siglo: desde el atentado que desencadenó la Primera Guerra Mundial hasta los Juegos Olímpicos de 1984 y la guerra de Bosnia. En este podcast Kelugares, te contamos su historia y todo lo que no te puedes perder en un viaje a Sarajevo. Suscríbete para que te llegue automáticamente el siguiente episodio: Spotify , Ivoox , Youtube

El Túnel de la Esperanza: 800 metros para sobrevivir

El Túnel de la Esperanza es uno de los lugares fundamentales para entender el asedio. Fue excavado en 1993 bajo el aeropuerto de Sarajevo para conectar la ciudad con el territorio controlado por las fuerzas bosnias.

Tenía unos 800 metros y por él entraban alimentos, medicamentos, combustible y otros suministros. También permitió evacuar heridos y mantener una vía de comunicación con el exterior cuando las carreteras estaban bloqueadas.

Hoy se conserva un tramo del túnel que puede visitarse. Es una visita corta pero fundamental para comprender las condiciones en las que vivieron los habitantes de Sarajevo durante casi cuatro años.

La Avenida de los Francotiradores

El asedio comenzó el 5 de abril de 1992 y terminó el 29 de febrero de 1996 . Las fuerzas serbobosnias rodearon la ciudad y ocuparon las montañas que la rodean, desde donde bombardearon y dispararon contra la población.

La actual Zmaja od Bosne , conocida como Avenida de los Francotiradores, fue uno de los principales escenarios de aquellos ataques. Cruzarla podía significar exponerse al fuego de los francotiradores.

El conflicto dejó miles de muertos en Sarajevo y más de 100.000 víctimas mortales en el conjunto de la guerra de Bosnia y Herzegovina. Hoy por la avenida circulan tranvías y coches, aunque todavía pueden encontrarse edificios que conservan las huellas de los bombardeos.

Baščaršija: el barrio que conserva la Sarajevo otomana

El centro histórico de Sarajevo tiene un aspecto completamente diferente. Baščaršija conserva el antiguo bazar otomano, con calles estrechas, talleres, tiendas, restaurantes y cafés.

Uno de sus edificios más importantes es la mezquita Gazi Husrev-beg , construida en el siglo XVI.

Esta zona es también el mejor lugar para probar algunos de los clásicos de la cocina bosnia: cevapi , pequeñas piezas de carne picada servidas normalmente con pan y cebolla, y burek , una masa fina rellena tradicionalmente de carne: Buregdžinica Saraj Bosna y Buregdžinica Sač son un clásico donde puedes probarlo.

Para disfrutar de unos cevapis por el barrio otomano: ASDŽ Aščinica , Dženita

Y hay otra institución local: el café. El café bosnio se prepara en una pequeña cafetera de cobre llamada džezva y se toma con calma. Aquí sentarse a tomar un café puede convertirse fácilmente en una actividad de varias horas.

Sarajevo, la Jerusalén de Europa

Sarajevo recibe el sobrenombre de Jerusalén de Europa por la convivencia histórica de diferentes comunidades religiosas.

En el centro pueden encontrarse mezquitas, una catedral católica, una iglesia ortodoxa y una sinagoga a poca distancia unas de otras.

La explicación está en la propia historia de la ciudad. Sarajevo fue durante siglos parte del Imperio otomano y posteriormente pasó a estar bajo administración austrohúngara. Cada periodo dejó su arquitectura, sus edificios religiosos y sus costumbres.

El resultado es una ciudad en la que se puede pasar de un bazar otomano a una calle de aspecto centroeuropeo en cuestión de minutos.

El barrio austrohúngaro y el Puente Latino

A finales del siglo XIX llegó otra transformación. Austria-Hungría ocupó y administró Bosnia desde 1878 y la anexó formalmente en 1908.

La arquitectura cambió radicalmente y aparecieron edificios inspirados en los modelos centroeuropeos. El contraste con Baščaršija se aprecia especialmente alrededor del río Miljacka .

Y junto al río está uno de los lugares más famosos de Sarajevo: el Puente Latino .

En sus inmediaciones, el 28 de junio de 1914, Gavrilo Princip asesinó al archiduque Francisco Fernando de Austria y a su esposa, Sofía. El atentado desencadenó la crisis que acabaría llevando a Europa a la Primera Guerra Mundial.

Las Rosas de Sarajevo

Otra forma de encontrar la guerra es mirar al suelo.

Las llamadas Rosas de Sarajevo son marcas provocadas por impactos de proyectiles de mortero que posteriormente fueron rellenadas con resina roja. Señalan algunos de los lugares donde murieron personas durante los bombardeos.

No están en museos ni detrás de vitrinas. Forman parte de las calles por las que hoy pasan peatones, coches y tranvías.

Es una de las características de Sarajevo: el pasado no está separado de la vida cotidiana, sino mezclado con ella.

Cementerios y miradores

Los cementerios musulmanes ocupan buena parte de las colinas que rodean el centro. Sus características lápidas blancas forman parte del paisaje de Sarajevo y recuerdan a las víctimas de la guerra.

Uno de los más conocidos es el cementerio de Kovači . Desde allí se puede subir hasta el Bastión Amarillo , una antigua fortificación otomana que ofrece una de las mejores vistas de la ciudad.

Es también una buena manera de entender por qué las montañas tuvieron tanta importancia durante el asedio.

Sarajevo también fue olímpica

Antes de la guerra, Sarajevo fue escenario de uno de los grandes acontecimientos deportivos de la Yugoslavia socialista: los Juegos Olímpicos de Invierno de 1984 .

Todavía pueden visitarse algunas de sus antiguas instalaciones en el monte Trebević. Entre ellas está la pista de bobsleigh , actualmente cubierta de grafitis y marcada por los daños sufridos durante la guerra.

El teleférico permite subir hasta la montaña y disfrutar de las vistas sobre la ciudad.

La arquitectura socialista también forma parte del paisaje. Grandes bloques de viviendas y barrios como Ciglane recuerdan la época de Josip Broz Tito, que gobernó Yugoslavia desde el final de la Segunda Guerra Mundial hasta su muerte en 1980.

Para entender Sarajevo hay que tener en cuenta esas tres grandes capas: la ciudad otomana, la transformación austrohúngara y la Yugoslavia socialista. La guerra de los años noventa es la última y más traumática de ellas, pero no la única.

No te pierdas el surrealista Café Tito

¿Dónde salir por la noche?

La Sarajevo actual tiene una vida nocturna bastante más animada de lo que podría imaginar alguien que solo conoce la ciudad por las imágenes de la guerra.

La zona de Ferhadija y sus alrededores concentra bares, pubs y terrazas. También es interesante recorrerla de noche porque se encuentra precisamente en la transición entre la Sarajevo otomana y la austrohúngara.

Y una cuestión práctica: que Bosnia sea un país de mayoría musulmana no significa que toda la población sea practicante. La sociedad es diversa y la vida cotidiana, bastante más laica y compleja de lo que sugieren las etiquetas religiosas.

¿Merece la pena visitar Sarajevo?

Sí, pero conviene ir preparado para una ciudad en la que el pasado está muy presente.

El Túnel de la Esperanza, las Rosas de Sarajevo, los cementerios y los edificios dañados permiten entender la guerra sin convertirla en un espectáculo. Al mismo tiempo, los cafés, los mercados, la gastronomía, la arquitectura otomana y austrohúngara, los tranvías y las montañas muestran una ciudad que ha seguido adelante.

A día de hoy, el único vuelo que existe directo desde España es desde el aeropuerto de Girona, pero consulta otras opciones como hacer transbordo breve en Belgrano, en Italia. Es otra ciudad que merece muchísimo la pena visitar.

Escucha el episodio de Kelugares podcast

¡Y no te olvides de suscribirte al podcast Kelugares para que te llegue automáticamente el siguiente episodio! Spotify , Ivoox, Youtube

Turismo gastronómico

Muere Maricarmen, la mujer que convirtió su lucha por la vivienda en un clamor que recorrió España Diego Casado

Muere Maricarmen, la mujer que convirtió su lucha por la vivienda en un clamor que recorrió España

Así te hemos contado las reacciones a la muerte de Maricarmen el 8 de octubre de 2026 elDiario.es

Así te hemos contado las reacciones a la muerte de Maricarmen el 8 de octubre de 2026

El PP inaugura la precampaña del 29N con una nueva ofensiva en los tribunales contra el PSOE Aitor Riveiro / Javier Lillo

El PP inaugura la precampaña del 29N con una nueva ofensiva en los tribunales contra el PSOE

Aitor Riveiro / Javier Lillo

Manual para que la izquierda no se ponga de acuerdo Alberto Garzón Espinosa

Manual para que la izquierda no se ponga de acuerdo

Alberto Garzón Espinosa

Han matado a Maricarmen Olga Rodríguez

Han matado a Maricarmen

Feijóo acusa a Sánchez de “intentar manipular emocionalmente a los españoles” tras la muerte de Maricarmen: “no vamos a caer en sus trampas” Aitor Riveiro

Feijóo acusa a Sánchez de “intentar manipular emocionalmente a los españoles” tras la muerte de Maricarmen: “no vamos a caer en sus trampas”

Almeida, el PP y Vox se quedan sentados en el minuto de silencio por Maricarmen que guardó el Ayuntamiento de Madrid Diego Casado

Almeida, el PP y Vox se quedan sentados en el minuto de silencio por Maricarmen que guardó el Ayuntamiento de Madrid

Ayuso afirma que el Gobierno no da “pisos a mujeres como Maricarmen” sino “a amantes como Jéssica” África Gelardo Arrebola

Ayuso afirma que el Gobierno no da “pisos a mujeres como Maricarmen” sino “a amantes como Jéssica”

África Gelardo Arrebola

De “Morocarmen” a “puta sinvergüenza”: los insultos y las burlas de PP y Vox contra Maricarmen tras su desahucio Iñigo Aduriz

De “Morocarmen” a “puta sinvergüenza”: los insultos y las burlas de PP y Vox contra Maricarmen tras su desahucio

Dolor y rabia en la despedida a Maricarmen, símbolo de la lucha por la vivienda: “No toleramos ni un desahucio más” Nicolás Ribas

Dolor y rabia en la despedida a Maricarmen, símbolo de la lucha por la vivienda: “No toleramos ni un desahucio más”

Maricarmen, la mujer que prendió la revuelta de la vivienda en España y precipitó unas elecciones Germán Aranda Millán

Maricarmen, la mujer que prendió la revuelta de la vivienda en España y precipitó unas elecciones

Germán Aranda Millán

En la casa de Maricarmen arrancaron la placa sobre su desahucio, pero en su lugar han surgido decenas de flores Diego Casado

En la casa de Maricarmen arrancaron la placa sobre su desahucio, pero en su lugar han surgido decenas de flores

Han matado a Maricarmen Olga Rodríguez

Han matado a Maricarmen

Prórrogas y precios congelados: qué cambia para inquilinos y caseros con la entrada en vigor del decreto de vivienda Germán Aranda Millán

Prórrogas y precios congelados: qué cambia para inquilinos y caseros con la entrada en vigor del decreto de vivienda

Germán Aranda Millán

Los españoles apoyan masivamente los decretos de vivienda: un 76% cree que hay que intervenir el mercado Germán Aranda Millán

Los españoles apoyan masivamente los decretos de vivienda: un 76% cree que hay que intervenir el mercado

Germán Aranda Millán

La prensa internacional reconoce a Maricarmen como símbolo: “La mártir de los inquilinos que reclaman una vivienda digna” elDiario.es

La prensa internacional reconoce a Maricarmen como símbolo: “La mártir de los inquilinos que reclaman una vivienda digna”

Recordemos a Maricarmen como se merece Antón Losada

Recordemos a Maricarmen como se merece

Las familias exigen que la nueva ley canaria de Atención a la Diversidad garantice apoyos sin segregación Efe

Las familias exigen que la nueva ley canaria de Atención a la Diversidad garantice apoyos sin segregación

El Gobierno y la Junta de Andalucía pactan “agilizar” la demolición de El Algarrobico Néstor Cenizo

El Gobierno y la Junta de Andalucía pactan “agilizar” la demolición de El Algarrobico

Exposición pública proyecto central fotovoltaica Parque Solar Torrente II elDiariocv

Exposición pública proyecto central fotovoltaica Parque Solar Torrente II

Gran Canaria crea un Instituto para gestionar y coordinar sus siete museos insulares EFE

Gran Canaria crea un Instituto para gestionar y coordinar sus siete museos insulares

Francesca Bria: “España ha liderado el enfoque social de la IA, pero eso no se puede dar por hecho” Carlos del Castillo

Francesca Bria: “España ha liderado el enfoque social de la IA, pero eso no se puede dar por hecho”

Rescatadas 79 personas en un cayuco localizado a 12,3 kilómetros de El Hierro EFE

Rescatadas 79 personas en un cayuco localizado a 12,3 kilómetros de El Hierro

El PP también impide un minuto de silencio por Maricarmen en el Parlamento gallego elDiario.es Galicia

El PP también impide un minuto de silencio por Maricarmen en el Parlamento gallego

La revista del Barómetro Movilidad+Auto 2026 escanea el sector con datos y el análisis de los líderes elDiario.es

La revista del Barómetro Movilidad+Auto 2026 escanea el sector con datos y el análisis de los líderes